Obec Rozdrojovice

popis osvobození obce před 80 lety

Z KRONIKY OBCE  ROZDROJOVICE

Úvodní slova kronikářova

Přebírám psaní této kroniky po řídícím učiteli Františku Novotném v červnu 1946. V roce minulém nebyl jsem pověřen vedením kroniky, nečinil jsem se proto zápisků.

Vylíčení válečné doby v naší obci nebylo prací snadnou. Proto nasadil jsem všecky svoje síly sbírat drobty zpráv téměř dům od domu, abych věrně a vpravdě vylíčil hlavně pokolením příštím hrůzy válečné lítice, která se v roce 1945 přehnala přes naši obec. Příští pokolení, až tyto řádky v kronice čítati budete, učiní si aspoň částečný obrázek o životě občanů naší obce za dob, kdy se nám vedlo nejhůře, kdy národ  náš byl určen k vyhubení .

V Rozdrojovicích dne 22.června 1946.

 Jindřich Kučera

obecní kronikář

Konec druhé světové války v naší obci

Boj o vesnici

Čtenáři učiň sobě patřičnou představu, slyšíš-li, že město Brno padlo za 2 dny, Berlín za 8 dní a naše vesnička, čítající jen 132 popisných čísel, byla tvrdým kamenem v boji. O vesnici se bojovalo plných 6 dní. Plných 6 dní byla vesnice terčem dělostřeleckým, kulometným i puškovým.

Boj o vesnici vlastně začal již dne 25. dubna, kdy granáty dopadaly do vesnice. Tak zasažen byl dům Floriána Helána č.76, Františka Koláčka č.129 a Jos. Koláře č. 104. Přímým zásahem zapálen dům č. 8 patřící výměnkáři Vojt. Prchalovi. Dne 29. dubna v 10.30. hod. vyhořela stodola rolníka Adolfa Jandeka z čísla 64. Byla zapálena granáty. Téhož dne odpoledne zasažena byla škola. Dva přímé zásahy min do hlavní stěny II. třídy, poškozená střecha a vytlučená okna jsou důkazem boje. Dne 30. dubna vyhořela stodola rolníka Pavla Hasoně a Josefa Lazara. Nejsilnější palba však byla v noci z 29. na 30. dubna, kdy do vesnice pálilo ruské dělostřelectvo. Té noci pohybovaly se po obci 3 německé tanky, které klamaly palbou nepřítele. Přes den palba poněkud ustala. K večeru opět začala krátká dělostřelecká palba. Tou dobou již Němci opouštěli obec. Přesně o půl osmé hodině večer vkročili od západu a jihu do vesnice první naši osvoboditelé. Lidé s radostí je vítali, objímali je a dávali jim víno a maso. Leč tito jsou si vědomi opatrnosti, občerstvili se vodou a šli dále. Tu občané již nebyli ve sklepích, ale radovali se z příchodu Rudé armády. Po chvíli již byla plná ruských tanků a vojínů. Severní část vesnice osvobozená byla teprve ráno 1.května. Na Bahně u Františka Slouky byli již Rusové, ale u lesíčku nad domem pana Dokoupila pálil ještě německý kulometčík. I tento hrdina byl dobře mířenou ranou ruského vojína umlčen. Tak osvobozena byla celá obec.